Mletí cementu je klíčovým krokem v procesu výroby cementu a začíná přípravou surovin. Vápenec, jíl a písek se nejprve drtí, aby se zmenšila velikost jejich částic. Drcené materiály se poté rozemelou na surovou moučku a zahřívají se v rotační peci na teplotu přibližně 1 450 °C. Během tohoto tepelného procesu vzniká slínek a jako nevyhnutelný vedlejší produkt se uvolňuje CO₂. Po ochlazení se slínek podrobuje mletí cementu, kde se spolu se sádrovcem a dalšími přísadami rozemele na finální cementový produkt.
Největší energetická náročnost při výrobě cementu spočívá v ohřevu surové směsi v peci. Další elektrická energie je potřebná pro mletí cementu, drcení vápence a dopravní procesy. Přibližně 50 % celkových emisí CO₂ pochází z chemické kalcinační reakce v rotační peci, zatímco zbývající emise jsou výsledkem spalování paliva a spotřeby elektřiny. I při využití obnovitelných zdrojů energie zůstávají tyto procesní emise CO₂ neodmyslitelnou součástí výroby cementu.
Cement se nakonec smíchá s vodou a kamenivem za účelem výroby malty nebo betonu. Aby byla zajištěna stálá kvalita výrobků, musí všechny suroviny, meziprodukty a finální výrobky projít přísnou kontrolou kvality. Laboratorní analýzy a spolehlivá příprava vzorků pomocí drtičů a mlýnů jsou proto nezbytnou součástí moderní výroby cementu.
Vápence a jíl jsou hlavními surovinami používanými při výrobě cementu. Z důvodu kontroly kvality a optimalizace procesu musí být tyto materiály před analýzou homogenizovány. Drcení vápence je obvykle prvním krokem, protože určuje účinnost následného mletí a konečnou jemnost. Při výběru vhodného zařízení patří mezi klíčové parametry množství vzorku, počáteční velikost částic a požadovaná jemnost. K předběžnému drcení vápence a jílu se běžně používají čelisťové drtiče. Široká škála modelů čelisťových drtičů umožňuje optimální přizpůsobení různým vlastnostem vzorků, od malých laboratorních dávek, například v modelu BB 50, až po větší množství vzorků až 3,5 t/h v modelu BB 600. Alternativně lze použít kladivové mlýny, protože drcení vápence a jílu není pro tento typ mlýna obecně příliš náročné.
Lze použít i kladivové mlýny, jako je model HM 200, protože při drcení vápence a jílu se obvykle nejedná o extrémně tvrdé materiály.
Následné jemné mletí na velikost částic pod 40 µm se obvykle provádí v kulových mlýnech. Zde platí zásady mletí cementu již v laboratorním měřítku, přičemž rozhodujícím faktorem pro výběr vhodného mlýna je množství vzorku. Ať už se jedná o vzorky o objemu několika mililitrů, nebo o vzorky v kilogramovém měřítku, jsou k dispozici vhodná řešení pro efektivní a reprodukovatelné mletí.
K drcení vzorků vápence a jílu lze rovněž použít rotorové mlýny, jako je model SR 300. Tyto mlýny zpracovávají vstupní materiál o velikosti až 25 mm a dosahují konečné jemnosti kolem 100 µm, přičemž ve srovnání s planetovými kulovými mlýny zpracovávají výrazně větší množství vzorků. Bubnové mlýny, jako je model TM 300, jsou rovněž schopny zpracovat větší objemy, ale k dosažení rozsahu jemnosti 100–300 µm vyžadují podstatně více času.
Předběžné drcení BB 250
Jemné mletí TM 300
45 min | < 45 µm
BB 50
2,5 min | < 1 mm
HM 200
25 kg/min | < 3 µm
Předběžné drcení BB 50
Jemné mletí PM 100
6 min | < 200 µm
MM 400
20 s | < 250 µm
PM 100
2 min | < 500 µm
BB 300
5 min | < 2 mm
SR 300
2,5 min | < 100 µm
Cementový slínek vzniklý po slinování je podstatně tvrdší a abrazivnější než vápenec nebo jíl. V zásadě platí stejná pravidla a platí zde stejné mlýny jako při drcení vápence a jílu, přičemž pro předdrcení se obvykle používají také čelisťové drtiče.
Z řady rotorových mlýnů je pro další fázi jemného mletí vhodný kladivový mlýn SK 300, který je navržen pro tvrdší, abrazivní materiály. Díky vyměnitelným odrazovým deskám z karbidu wolframu a ozubeným vložkám v mlecí komoře je ideální pro drcení cementového slínku. Tímto způsobem lze 1 kg předem rozdrceného vzorku (5 mm) zjemnit na přibližně 200 µm za pouhou 1 minutu. Pokud je požadována jemnější konečná zrnitost, používají se kulové mlýny, jako je PM 400. Model PM 400 dosahuje zrnitosti 80 µm za 15 minut.
To nejlepší z obou světů – rychlost v kombinaci s vysokou jemností – nabízí diskový mlýn pro drcení vzorků slínku. Proto je kombinace čelisťového drtiče a následně diskového mlýna RS 200 nebo RS 300 klasickým řešením pro mletí cementu. RS 300 dokáže namlít 1 kg vzorku na velikost pod 100 µm za přibližně 4 minuty. RS 200 je určen pro menší množství vzorků do 250 ml a je obecně ještě rychlejší než RS 300.
Předběžné drcení v čelisťovém drtiči na 5 mm, jemné mletí v zařízení RS 300 na 200 µm. Celková doba zpracování 1 kg činila 4 minuty.
The same considerations as for clinker crushing apply to the cement grinding or concrete samples. However, for fine grinding, ball mills or disc mills (RS 200, RS 300 or DM 200) are most used.
Předběžné drcení BB 600
Jemné mletí DM 200
1 min | < 150 µm
Předběžné drcení BB 200
Jemné mletí MM 400
40 s | < 150 µm
Předběžné drcení BB 300
Jemné mletí MM 400
2,5 min | < 3 mm
Předběžné drcení BB 50
Jemné mletí RS 200
1 min | < 100 µm
TM 500
3 Hodiny | < 100 µm
Ve srovnání se slínkem má sádrovec mnohem měkčí materiálové vlastnosti, což usnadňuje drcení a homogenizaci v laboratoři. Sádrovec však má sklon k tvorbě aglomerátů, což může zkomplikovat jemné mletí při přípravě cementu. Klasickým postupem pro vzorky sádrovce je proto předběžné drcení v čelisťovém drtiči, následované mletím v rotorovém mlýnu, jako je například kladivový mlýn SK 300, kladívkový mlýn HM 200 nebo ultraodstředivý mlýn ZM 300. Aby se zabránilo aglomeraci i v rotorových mlýnech, doporučuje se vzorky před mletím vysušit, například v sušárně TG 200. Užitečné je také použití cyklónových modulů, které usnadňují vyprazdňování vzorků. V mlýnu ZM 300 se pro vzorky sádrovce upřednostňují síta s většími otvory. V mnoha případech lze použití čelisťových drtičů obejít, pokud se vzorky nejprve rozemelou na velmi hrubé síto v mlýnu ZM 300 nebo HM 200 a poté se v kroku jemného mletí homogenizují pomocí jemnějšího síta.
Předběžné drcení BB 200
Jemné mletí SK 300
2 min | < 500 µm
Předběžné drcení BB 250
Jemné mletí ZM 300
1,5 min | < 200 µm
BB 250
40 s | < 4 mm
HM 200
1 min | < 2 mm
Sušení vzorků v přístroji TG 200 usnadňuje jejich homogenizaci.
The TG 200 is a laboratory quick dryer designed for fast and gentle drying of cement, gypsum, and related granular materials. It operates according to the fluidized bed principle, ensuring uniform heat transfer without local overheating of the sample. This gentle drying process helps preserve the original material properties, which is essential for reliable cement analysis and quality control.
Thanks to its powerful airflow, the TG 200 achieves very short drying times, typically within a few minutes instead of hours in conventional drying ovens. Different containers and filter options make the TG 200 flexible for a wide range of cement and construction material applications. The TG 200 is easy to operate and supports reproducible sample preparation, which is critical for consistent analytical results in cement laboratories. Overall, the TG 200 significantly increases laboratory efficiency by combining speed, gentle treatment, and high process reliability.
Příklad: Gypsum samples before and after pre-grinding with a 4 mm sieve and fine-grinding with a 0.25 mm sieve in the ZM 300.
Drcení vápence je klíčovým prvním krokem při mletí cementu, protože přímo ovlivňuje účinnost mletí, spotřebu energie a konečnou jemnost cementu. Správné drcení vápence zmenšuje počáteční velikost částic, zajišťuje homogenitu vstupního materiálu a umožňuje stabilní a reprodukovatelné mletí cementu v následujících fázích mletí. Nedostatečné drcení vápence vede k delším dobám mletí, většímu opotřebení a kolísavé kvalitě cementu, a to jak při přípravě laboratorních vzorků, tak v průmyslových procesech mletí cementu.
K drcení vápence se nejčastěji používají čelisťové drtiče a kladivové mlýny, aby se dosáhlo požadované velikosti vstupního materiálu pro následné mletí cementu. Jemné mletí cementu se poté provádí pomocí kulových, diskových nebo rotorových mlýnů, v závislosti na požadované jemnosti a množství vzorku. Tato kombinace drcení vápence a následného mletí cementu zajišťuje homogenitu vzorků, přesné analytické výsledky a spolehlivou kontrolu procesu u surovin, slínku, cementu i přísad.
Sádrovec hraje při mletí cementu klíčovou roli, neboť se přidává do slínku za účelem regulace doby tuhnutí a zajištění stálých vlastností cementu. Na rozdíl od drcení vápence, které se zaměřuje na rozdrcení tvrdých a křehkých surovin na optimální velikost pro mletí cementu, vyžaduje příprava sádrovce zvláštní pozornost kvůli jeho měkčí struktuře a sklonu ke shlukování.
Klinker se výrazně liší od materiálů zpracovávaných při drcení vápence, neboť je díky procesu slinování v rotační peci mnohem tvrdší a abrazivnější. Zatímco cílem drcení vápence je rozdrcení relativně křehkých surovin na optimální velikost pro další zpracování, příprava klinkeru pro mletí cementu vyžaduje odolnější řešení pro drcení a mletí.